Sbírka úloh z fyziky
pro základní a střední školy
tíhové zrychlení ... g = 10 m∙s-2
měrná tepelná kapacita vody ... c = 4 200 J/(kg∙°C)
Faradayova konstanta ... F = 9,65·104 C·mol-1
permitivita vakua ... ε0 = 8,85·10-12C2·N-1·m-2
rychlost světla ve vakuu ... c = 3·108 m·s-1
elementární elektrický náboj ... e = 1,6·10-19 C
Planckova konstanta ... 6,63·10-34 J·s
hmotnost elektronu ... me = 9,1·10-31 kg
Stefanova-Boltzmannova konstanta ... σ = 5,67 ∙ 10-8 W∙m-2∙K-4
měrná tepelná kapacita vody ... c = 4 200 J/(kg∙°C)
Faradayova konstanta ... F = 9,65·104 C·mol-1
permitivita vakua ... ε0 = 8,85·10-12C2·N-1·m-2
rychlost světla ve vakuu ... c = 3·108 m·s-1
elementární elektrický náboj ... e = 1,6·10-19 C
Planckova konstanta ... 6,63·10-34 J·s
hmotnost elektronu ... me = 9,1·10-31 kg
Stefanova-Boltzmannova konstanta ... σ = 5,67 ∙ 10-8 W∙m-2∙K-4
Sbírka příkladů z mechaniky
Mechanika Cyklista, jedoucí rychlostí 18 km·h-1, zrychloval po dobu 10 s, přičemž urazil dráhu 120 m.
a) Jaké bylo jeho zrychlení?
b) Jaká byla jeho výsledná rychlost?
Řešení (a):
v0 = 18 km·h-1 = 5 m·s-1, t = 10 s, s = 120 m, a = ? m·s-2,v = ? m·s-1
a) Ze vztahu pro dráhu rovnoměrně zrychleného pohybu
vyjádříme zrychlení
Číselně
Odpověď (a):
Zrychlení cyklisty bylo 1,4 m·s-2.
Řešení (b):
Do vztahu pro rychlost rovnoměrně zrychleného pohybu
dosadíme zrychlení a vyjádřené v předchozí části
Číselně
Odpověď (b):
Výsledná rychlost cyklisty byla 19 m·s-1 (přibližně 68 km·h-1).
Poznámka:
Úlohu b) lze početně řešit i „jednodušeji“ přímým dosazením číselné hodnoty zrychlení vypočtené v úloze a) do vztahu pro rychlost. Součástí úplného řešení úlohy by ale mělo být výše uvedené obecné řešení.
