Sbírka úloh z fyziky
pro základní a střední školy
tíhové zrychlení ... g = 10 m∙s-2
měrná tepelná kapacita vody ... c = 4 200 J/(kg∙°C)
Faradayova konstanta ... F = 9,65·104 C·mol-1
permitivita vakua ... ε0 = 8,85·10-12C2·N-1·m-2
rychlost světla ve vakuu ... c = 3·108 m·s-1
elementární elektrický náboj ... e = 1,6·10-19 C
Planckova konstanta ... 6,63·10-34 J·s
hmotnost elektronu ... me = 9,1·10-31 kg
Stefanova-Boltzmannova konstanta ... σ = 5,67 ∙ 10-8 W∙m-2∙K-4
měrná tepelná kapacita vody ... c = 4 200 J/(kg∙°C)
Faradayova konstanta ... F = 9,65·104 C·mol-1
permitivita vakua ... ε0 = 8,85·10-12C2·N-1·m-2
rychlost světla ve vakuu ... c = 3·108 m·s-1
elementární elektrický náboj ... e = 1,6·10-19 C
Planckova konstanta ... 6,63·10-34 J·s
hmotnost elektronu ... me = 9,1·10-31 kg
Stefanova-Boltzmannova konstanta ... σ = 5,67 ∙ 10-8 W∙m-2∙K-4
Mechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Popište rovnicí děj znázorněný na obrázku.
Řešení:
y = ? m
Na vodorovné ose je veličina čas t a na svislé výchylka y. Jde tedy o časový diagram harmonického kmitání. Obecná rovnice kmitání má tvar
Z grafu tedy musíme určit amplitudu ym, úhlovou frekvenci ω a počáteční fázi φ. Amplituda je maximální výchylka.
Pro výpočet úhlové frekvence musíme znát periodu kmitání T. Je to doba, za kterou se kmitající těleso dostane do stejné polohy.
Rovnice kmitání nabývá tento tvar
V čase t = 0 s je okamžitá výchylka y = 0,1 m. Obě hodnoty dosadíme do rovnice.
Odpověď:
Rovnice kmitání má tvar 
m.
